Jdi na obsah Jdi na menu
 




Nová expozice je domovem shetlandských poníků a oslů domácích.

 

Poníci patří ke starobylým plemenům, která vznikala přirozeně vlivem místních nepříznivých podmínek na izolovaných územích (ostrovy, uzavřené horské oblasti). Poníci obvykle dorůstají max. do výšky 130 cm a jejich tělesné proporce se od koní liší – jsou podsaditější, mají kratší a silnější končetiny, odlišný tvar hlavy. 

Pony shetlandský (Equus caballus) – byl na Shetlandské ostrovy pravděpodobně dovezen 1. norskými osadníky ve 2. tisíciletí př.n.l. Drsné klima, méně kvalitní strava (tuhé trávy, vřes, chaluhy) způsobily, že se z něj stal jeden z nejmenších koníků na světě. Navzdory své „velikosti“ je však velmi zdatný a otužilý – používal se k tahu, v dolech či při těžbě rašeliny. Díky husté srsti snáší dobře i zimu.

Oslíci jsou neprávem považování za hloupá a svéhlavá zvířata. Naopak jsou velmi inteligentní  a mají vyvinutější pud sebezáchovy, který jim včas zabrání, aby se ve službách lidí nestrhali.

Osel domácí (Equus asinus) – je potomek afrických divokých oslů (převážně osla núbijského a také osla somálského). Domestikace proběhla pravděpodobně již 5000 let .př.n.l. v údolí Nilu a na území Libye. Osel se používal jako tažné zvíře, ke jízdě, k nošení nákladů, pracoval na mlatech a u studní. Dnes je chován na venkově ve Středomoří, na Balkáně, v jižní Asii, v Jižní Americe a dalších tropických a subtropických oblastech.  Oslích plemen je daleko méně než koňských. Podle velikosti se osli dělí na zakrslé (v kohoutku do 100 cm), střední (100-120 cm), velké (120-140 cm) a obří (140-160 cm). Nejmenší plemena váží 80-90 kg, největší až 450 kg. Zbarvení oslů je nejčastěji v odstínech šedé až pískové, vyskytují se však také osli černí, skvrnití i čistě bílí.

  osel domácí  pony shetladský