Nový výběh byl otevřen v roce 2002 a jeho obyvatelé pocházejí z oblasti střední Asie.
Vedle domácího plemene mongolských ovcí (Ovis ammon f. aries) to jsou velbloudi dvouhrbí (Camelus ferus).
Velbloudi jsou velice odolná zvířata i díky svým hrbům, které jim slouží jako zásoba energeticky bohatého tuku. V oblastech s abnormálním nedostatkem vody, kde vedra dosahují hranice 50°C, přežívá velbloud díky unikátní ochraně před přehřátím organismu a zbytečnou ztrátou vody. Pověstná výdrž velblouda bez přísunu tekutin je neuvěřitelná - v extrémních případech to je až 1 měsíc. Naproti tomu dokáže žíznivý velbloud vypít skoro 90 l vody (někdy se uvádí až 110 litrů) a jeho normální vzhled se pak obnoví během 10 minut. Člověk by následkem dehydratace zemřel již při úbytku 12% vody. Tehdy se snižuje objem krve, která zpomalí svůj oběh tím, že zhoustne. Velbloud může bez rizika postrádat až 1/4 hmotnosti těla ve formě vody beze změny objemu krve. Jako jediný ze savců má totiž oválné červené krvinky, které nabobtnají teprve přísunem H2O. V případě nedostatku získává organismus velblouda životadárnou tekutinu spalováním tuku v hrbech. Nepřímo tuk přispívá k regulaci tělesné teploty a současně jsou hrby jeho jedinou zásobárnou. To, že v nich přímo nosí vodu je naprosto scestný údaj.
Velbloud dvouhrbý žije ve střední Asii v nehostinných náhorních stepích, kde je pro mléko a vlnu chován jako hospodářské zvíře. Díky zdlouhavému rozmnožování však nikoliv jako zdroj masa (samice jsou břeží 13 měsíců).
Víte, že...
... když se velbloud „naštve“ tak dokáže velice nepříjemně plivat natrávenou potravu ve formě páchnoucí kaše.
